Bitcoin a security budget
Máme zde bear market. V Bitcoinu zůstali jen ti nejvěrnější a debaty se přesouvají od spekulací na cenu (wen moon? wen 100k?) k fundamentům. Jedním z nich je i security budget neboli rozpočet na zabezpečení Bitcoinové sítě. V tomto článku si představíme jak tento koncept funguje, zda to může být pro Bitcoin problém a jaká jsou jeho možná řešení.
Úvod
Jsou to přibližně dva roky, kdy jsem se o tento problém začal intenzivněji zajímat. Pamatuji si, že o něm bylo sem tam něco napsáno ale jinak se to nikde moc neřešilo. Říkal jsem si tehdy:
To jsem opravdu jediný, kdo to vidí? Proč se o tom nikde nemluví?
Doba pokročila a došlo ke spoustě změnám. Jednou z nich je, že téma security budgetu se nyní probírá téměř v každém druhém podcastu, není týden kdy by o něm někdo nenapsal příspěvek na Twitteru a na různých bitcoinových konferencích je to jedna z nejčastěji pokládaných otázek prezentujícím.
Hledání odpovědi na to, zda Bitcoin dokáže v budoucnu přežít primárně z transakčních poplatků a nebo se celý tento nadějný projekt zhroutí jako domeček z karet, aktuálně rezonuje bitcoinovou scénou.
V tomto článku se na to detailně podíváme. Pokud vás tedy budoucnost Bitcoinu zajímá, vezměte si něco dobrého k jídlu či pití (bohužel to nebude krátké) a jdeme na to!
Extrémy
Pokud se vydáte na náročnou a spletitou cestu samostudia security budgetu, narazíte s největší pravděpodobností na dva extrémní názory.
Tím prvním je tvrzení, že Bitcoin pouze na transakčních poplatcích nepřežije — jedná se o špatný návrh samotného systému, neexistují žádná řešení a to vše je stoprocentně jisté, takže byste se měli veškerého bitcoinu zbavit, dokud má ještě nějakou cenu.
Možná vás to překvapí ale zastánců takovéhoto názorů je na internetu spousta. Později zjistíte, že naprostá majorita z nich jsou zástupci či fandové nějakého altcoinu či shipcoinu a jaké jediné řešení vidí nákup právě jimi propagované kryptoměny.
Což o to, kritika je prospěšná a jsem za ní rád. Možná mají pravdu. Často jsou ale jejich analýzy velmi povrchní, nejdou do hloubky a omezí se pouze na “Bitcoin do budoucna špatný, náš shipcoin dobrý!”
Na druhou stranu zde máme i druhý extrém. Ten naopak zaznívá z úst některých zarytých Bitcoin maximalistů (tento termín prosím neberte nikterak ve zlém, sám se za za maximalistu považuji), kteří před tímto problémem zavírají oči, nechtějí si jej přiznat a naopak se omezují na tvrzení, že to prostě bude fungovat, musíš mi věřit! Bez nějakého hlubšího vysvětlení či podložení tohoto tvrzení jakýmikoliv argumenty či daty. Případně se této diskuzi úplně vyhýbají.
Ani jeden z těchto extrémů není správný. Osobně to vidím tak, že zde existuje potencionální problém a je nutné o něm vést kvalitní debatu oproštěnou od všelijakých subjektivních názorů a osobních preferencí. Pouze tak můžeme dojít k nějakému relevantnímu výsledku.
Ale dost bylo slov na úvod, pojďme rovnou na věc.
Těžaři a odměny
Nejprve trocha teorie. Těžaři jsou uživatelé bitcoinové sítě, kteří sestavují jednotlivé bloky. Dělají to tím způsobem, že si nejprve vytvoří tzv. kandidující blok. Ten se skládá z doposud nezpracovaných transakcí a následně na specializovaných zařízeních (ASIC minery) neustále počítají hash hlavičky tohoto kandidujícího bloku. Tento hash musí být nižší, než je aktuální obtížnost sítě a kdo ho spočítá jako první, ten má automaticky právo připojit kandidující blok do blokchainu. Navíc za vynaloženou práci získá odměnu.
Tato odměna je dvousložková. První složkou jsou nové bitcoiny. V prvních letech provozu bitcoinové sítě měla tato odměna hodnotu 50 bitcoinů a přibližně každé čtyři roky dochází k tzv. halvingu. Je to proces, kdy se množství nově emitovaných bitcoinů půlí — 25, následně 12.5 a aktuálně jsme na 6.25 bitcoinech za blok. Tímto mechanismem se do oběhu uvolňují nové bitcoiny a zároveň je zajištěno, že jich nikdy nebude existovat více, než 21 miliónů.
Druhou odměnou jsou transakční poplatky. Těžař do kandidujícího bloku vkládá přednostně ty transakce, které platí nejvyšší poplatek, aby maximalizoval svůj zisk. Jeho celková odměna je tedy součtem nově emitovaných bitcoinů a poplatků za všechny transakce, které do bloku zahrnul.
Jak je vidět na grafu níže, transakční poplatky tvoří pouze minimální část celkové odměny a těžaři jsou tak závislí primárně na nových bitcoinech. Výjimkou jsou bullruny z let 2017 a 2021, kdy ve špičkách tvořily transakční poplatky až nižší desítky procent odměny. Mimo tyto výkyvy transakční poplatky tvoří okolo 2 % s dlouhodobým průměrem pod 5%.
S tímto grafem úzce koreluje i rozložení transakčních poplatků, kde není viditelný žádný dlouhodobý růstový trend. Poplatky jsou závislé spíše na jednotlivých bullrunech.
Dobře, naprostou majoritu odměny pro těžaře tedy tvoří nově vzniklé bitcoiny, je to ale problém? Může být…
Ziskovost
Každý těžař má určité náklady. Mezi ty hlavní patří určitě elektrická energie, pořízení samotných těžících zařízení a prostory, ve kterých může tyto stroje provozovat.
Z toho tedy plyne, že lze vypočítat, jaké jsou průměrné náklady na vytěžení jednoho bitcoinu. Samozřejmě, že tyto náklady bude mít každý těžař odlišné, jelikož to závisí mimo jiné také na tom, jak levně dokáže sehnat elektrickou energii.
Aktuálně (říjen 2022) se průměrné náklady na vytěžení 1 bitcoinu pohybují okolo 20 000 dolarů, což je nyní i přibližná cena bitcoinu. Průměrný těžař tedy aktuálně není ani ve ztrátě ani v zisku.
Je naprosto logické, že nikdo nebude dlouhodobě provozovat činnost, která by byla ztrátová. Krátkodobě to nevadí, obzvlášť pokud věříte, že cena bitcoinu dlouhodobě poroste. Můžete být sebevětší fandové ale drtivá většina těžařů provozuje tuto činnost za účelem zisku.
Halvingy
S každým halvingem (ten další nás čeká okolo dubna 2024) se sníží ta aktuálně hlavní odměna pro těžaře (nové bitcoiny) na polovinu. To znamená, že pokud by vše zůstalo na hodnotách jako dnes (celkový hashrate, cena elektřiny, transakční poplatky apod.), průměrné náklady na vytěžení jednoho bitcoinu by se přibližně zdvojnásobily. Jinak řečeno, náklady by byly okolo 40 000 dolarů na vytěžení jednoho bitcoinu.
K čemu by to vedlo? Pro určitou část těžařů (primárně těch, kteří mají dražší elektřinu) by se těžba stala hluboce ztrátová a přestaly by těžit. A opět se zeptám — je to problém?
Jak se to vezme. Síť jako taková se s tím vypořádá. Díky chytrému mechanismu úpravy obtížnosti se do 14 dnů sníží nároky na těžaře a tím bude zajištěno, že nový blok bude vytěžen opět přibližně každých 10 minut. Co ale může být do budoucna problém, je fakt, že se sníží celkový výpočetní výkon sítě — hashrate.
Hashrate a security budget
Hashrate je číslo, které nám udává, kolik hashů jsou schopni spočítat všichni těžaři v celé Bitcoinové síti dohromady. Neměří se jím tedy pouze výkonnost ale také bezpečnost. Proč bezpečnost? Jelikož pokud nějaká entita chce provést tzv. 51% útok, tedy ovládnout nadpoloviční většinu těžby nových bloků, tak čím je hashrate vyšší, tím je to dražší a náročnější.
Dnešní hashrate je na tak vysoké úrovni, že je téměř stoprocentně vyloučené, že by se to někomu povedlo. Náklady na těžební zařízení a elektřinu by byly naprosto extrémní. A není to pouze o finančních nákladech ale také o schopnosti sehnat takovéto množství minerů (obzvlášť s dnešním nedostatkem čipů), zajistit jejich napájení, prostory pro provoz a to vše udělat ideálně nenápadně. V dnešní době neproveditelné.
Pokud se ale bude odměna těžařům neustále snižovat (což je díky halvingům jisté) a zároveň se nebudou zvyšovat transakční poplatky, mohlo by se jednoho dne stát, že provést 51% útok již nebude tak nereálné.
Nemusíme čekat na bájný rok 2140, kdy se vytěží poslední zbytek nového bitcoinu (i když reálně to bude pravděpodobně o nějaký ten rok posunuté). Tento problém může nastat již mnohem dříve.
Pro příklad se podíváme na aktuální blok v době psaní článku — 756257. Odměna pro těžaře Foundry USA se skládá z 6.25 nově emitovaného bitcoinu a 0.122 bitcoinu tvoří součet transakčních poplatků. Pokud by poplatky zůstaly stejné, tak se již v roce 2036 (tedy za 14 let) bude s každým blokem emitovat pouze 0.39 nového bitcoinu. Při zachování stejné ceny vůči dolaru (neřešme teď, jak je to reálné) by to tedy znamenalo, že dolarová odměna by byla více jak 10x nižší.
Proč řeším dolarovou odměnu? Za předpokladu, že svět v tuto dobu ještě nebude hyperbitcoinizován, těžaři budou platit náklady stejně jako dnes ve fiatu. Dříve či později musí těžaři prodat nově natěžený bitcoin (protože to je víceméně jediný zdroj jejich příjmů), aby pokryli svoje náklady a ideálně byli v zisku. Pokud tedy dolarově dostanou 10x méně, velká část z nich si nebude moct dovolit dále těžit, síť opustí, tím spadne hashrate a Bitcoin bude méně zabezpečený.
Ale ani hyperbitcoinizace by nám v tomto případě nepomohla. I když by se poté teoreticky cena bitcoinu pravděpodobně vyjadřovala v bitcoinech (1 BTC = 1 BTC), pořád bude mít bitcoin určitou kupní sílu vůči ostatním statkům, například elektrické energii. A pokud obdržím 10x méně bitcoinu, tak to finančně poznám.
Incentivy pro útok
Zkusme být na chvilku velmi pesimističtí. Představme si, že žijeme v roce 2038. Bitcoin je tu s námi pořád, jeho cena žádným zázračným způsobem nevzrostla a nadšení bitcoineři vyhlíží prázdný mempool, aby si mohli své nově nakoupené bitcoiny odeslat na Trezor s poplatkem 1 sat/vB. Transakční poplatky tedy zůstaly nízké.
Díky tomu většina těžařů opustila síť, zůstali jen nadšenci s extrémně levnou elektrickou energií. Síť má hashrate na úrovni 10 % dnešních hodnot a samotný 51% útok začíná být reálnější. Kdo by se o něj mohl pokusit? Komu by to dávalo smysl?
Jisté je jedno — do útoku by se s největší pravděpodobností nepustili samotní těžaři. Nedává to pro ně totiž smysl. Mají nakoupen těžící hardware, platí elektřinu, housing strojů a zaměstnance. Na úspěchu Bitcoinu jsou tedy závislí a útokem na něj by si pod sebou akorát podřízli větev. Přišli by o svoje živobytí a i jejich těžební stroje by ztratily na hodnotě. Přitom by tímto 51% útokem zas tolik získat nemohli (popíšeme si hned později). Rozhodně by více ztratili, než získali.
Důkazem může být mining pool GHash.io, který se v minulosti blížil k poloviční hodnotě hashratu. Samotní těžaři poté ze své vlastní iniciativy přesměrovávali svůj výpočetní výkon jinam, jelikož teoretický 51% útok by jim nebyl ke prospěchu.
Komu by to ale už smysl dávat mohlo je například nějaký stát. Dejme tomu, že občané Číny nebudou ze zavedení CBDC příliš nadšení (lze se jim divit?) a budou čistě teoreticky čím dál častěji využívat bitcoin. Komunistická strana Číny by ale již mohla mít reálnější zájem Bitcoin poškodit. A pokud by v tuto dobu byl hashrate velmi nízký, mohla by na to mít teoreticky i potřebné prostředky.
Důsledky útoku
Dobře. Dejme tomu, že cena bitcoinu nijak nevzrostla, transakční poplatky jsou stále malé, zásadním způsobem spadl harshrate sítě a problém security budgetu jsme zatím nijak nevyřešili. A aby toho nebylo málo, Čína ve spolupráci s jinými diktátorskými zeměmi útočí na Bitcoin. Co by to pro nás bitcoinery znamenalo?
Zaprvé — funds are safu! Vaše bitcoiny vám nikdo nesebere. Ty náleží tomu, kdo dokáže dodat důkaz o vlastnění privátního klíče a pro tento účel je hashrate naprosto irelevantní. Nikdo tedy váš Trezor nevyluxuje.
Zadruhé — double-spend. Pokud by jedna entita vlastnila nadpoloviční většinu hashrate, mohla by v zásadě přepisovat historii. Jinými slovy bych v bloku 100 odeslal své Bitcoiny na burzu, prodal je za fiat a peníze si nechal poslat na účet. Než by tato směna proběhla, poslední blok by měl číslo 104. Já bych ale ihned začal těžit blok 100, kam bych transakci odesílající bitcoiny na burzu nezahrnul. Následně bych musel rychleji vytěžit zbytek bloků a protože v Bitcoinu platí, že nejdelší blockchain je ten jediný pravdivý (správně ne nejdelší ale ten s největší provedenou prací), provedl bych úspěšně double-spend útok. Měl bych jak bitcoiny, tak fiat peníze.
Zatřetí — cenzura. Obdobným způsobem by se daly transakce i cenzurovat. Pokud by se v bloku objevila nějaká, kterou tam z jakéhokoliv důvodu nechci, začnu těžit nový blok bez jejího začlenění. Pokud bych nevlastnil opravdu drtivou část hashratu, dříve nebo později by se transakce do bloku dostala a reálně využití je zde menší, každopádně to zde uvádím pro úplnost.
Začtvrté — ztráta důvěry. Pokud by něco podobného nastalo, tím největším problémem by byla ztráta lety vybudované důvěry v bitcoinovou síť. Nejstarší a nejvíce decentralizovaná kryptoměna, která je považována za velmi bezpečnou a konzervativní by utržila obrovskou ránu. Po každém odeslání on-chain transakce byste museli x desítek minut či hodin sledovat blockchain, zda vaší úspěšnou transakci někdo neodvolal vytěžením delšího chainu. O tom, že by červená svíčka na grafu ceny bitcoinu projela vaším monitorem, stolem a pravděpodobně i podlahou pravděpodobně psát nemusím. To by také otevíralo možnosti otevření velké short pozice pro případného útočníka.
Problém security budgetu
Teorii máme za sebou, nyní si jež tento problém můžeme přesněji specifikovat. Jedná se o obavu ohledně udržitelnosti bitcoinové sítě v budoucnu, kdy zisky z nově emitovaných bitcoinů budou stále menší a menší a roli odměn by měly postupně přebírat transakční poplatky. Aktuální data však nenaznačují žádný dlouhodobý stoupající trend výše poplatků, spíše naopak.
Kritici se tudíž obávají, že síť nebude v budoucnu na tomto modelu udržitelná a bude reálnější provést 51% útok.
Lze se na to dívat i jinak — Kdo platí za bezpečnost sítě? Bezpečnost není zadarmo a asi se shodneme, že by za ní měli platit jak hodleři tak uživatelé, kteří bitcoinem platí, jelikož pro obě tyto skupiny je vysoká bezpečnost důležitá. Na začátku za bezpečnost ale platili téměř jenom hodleři, kterým se “ředili” jejich natěžené bitcoiny emitencí 50 bitcoinů každých 10 minut. V budoucnu naopak za bezpečnost budou platit pouze uživatelé, kteří budou provádět transakce a platit vysoké poplatky.
Dost bylo pesimismu, pojďme se podívat na různá řešení tohoto problému. Existujte spousta názorů a nápadů, jak tento problém řešit. Některé dávají smysl a jsou reálné, jiné jsou spíše utopií. Schválně zde ale nechám téměř všechny. Cílem tohoto článku není problém security budgetu definitivně rozseknout a přijít s jedním nejlepším řešením. Spíše vám dám souhrn mnoha možností ale finální názor, zda je security budget reálný problém a jak ho lze případně vyřešit, již nechám na vás.
Řešení 1 — Nedělat nic, rostoucí cena to vyřeší
Asi nejjednodušší řešení. Dejme si nohy na stůl, do ruky kafíčko a koukejme na graf, jak se naše úspory krásně zhodnocují. Jedna zelená svíčka za druhou s pravidelností švýcarských hodinek. Volné chvíle můžeme trávit u Kicomových Coinespress a trollováním nocoinerů na Twitteru větou “Have fun staying poor!”.
Ne, teď vážně. Rostoucí kupní síla bitcoinu nám tento problém může celkem efektivně řešit. Pokud se cena každé 4 roky zdvojnásobí, tak sice odměna v bitcoinech bude poloviční ale koupím si za to přibližně stejné množství elektřiny a těžících strojů, tudíž hashrate by klesat neměl.
Zde je ale potřeba upozornit na dvě věci. Tou první je fakt, že nestačí, pokud se zdvojnásobí dolarová cena bitcoinu. Hrozí totiž, že vlivem inflace bude cena elektřiny a případně ASIC minerů také na dvojnásobku. Potřebujeme dvojnásobnou reálnou kupní sílu bitcoinu, tedy za stejné množství bitcoinu nakoupit dvojnásobné množství elektrické energie či těžících zařízení.
Druhé upozornění se váže na udržitelnost. Kupní síla bitcoinu může růst každé čtyři roky na dvojnásobek několik dalších halvingů, rozhodně ale ne donekonečna. To je ekonomicky vyloučené. Rostoucí cena nám tedy může velmi pomoci, tento problém ale sama o sobě nevyřeší.
Řešení 2 — Nedělat nic, vyšší poplatky to vyřeší
Skoro by jeden řekl, že řešení, které začínají slovy “nedělat nic” mám v oblibě. No, nebude to daleko od pravdy. Každopádně k původní Satoshiho vizi, že Bitcoin bude v budoucnu fungovat pouze z transakčních poplatků, se aktuálně přiklání značná část bitcoinerů.
Znamenalo by to tak vysokou míru adopce Bitcoinu, že by zde existoval dlouhodobý přetlak transakcí, které chceme umístit do bloku nad těmi, které se tam vejdou. Slovo “dlouhodobý” je zde velmi důležité. Pokud by totiž například přes pracovní dny byly poplatky velmi vysoké ale o víkendech by se stávalo, že by se čas od času uzavřel blok, ve kterém by ještě zbývalo místo, tak by plno lidí zvolilo poplatek 1 sat/vB s tím, že si prostě počkají. Klidně týden, klidně dva. Nebyli by nuceni platit více.
Jak vysoké by vůbec poplatky musely být? To záleží na mnoha faktorech. Pokud bychom ale například v aktuálním bloku 757 051 (při ceně 20 000 USD za bitcoin) chtěli nahradit veškerou odměnu těžařům pouze transakčními poplatky, tak by jedna transakce musela mít poplatek v průměru okolo 1500 Kč.
Tento výpočet je ale hrubě orientační. V budoucnu bude cena bitcoinu pravděpodobně na úplně jiných úrovních a otázkou také zůstává, zda požadujeme takto vysoké zabezpečení a nestačilo by nám podstatně menší. Do výpočtu mimo jiné také vstupuje samotná struktura transakce a její velikost. Shrňme to tedy tak, že by poplatky za on-chain transakci musely být v řádu vyšších stokorun.
Budou běžní lidé ochotní tolik platit? Část ano, část ne. Tento úbytek by ale mohlo nahradit při vyšší adopci větší zapojení bankovních institucí. Například si vezměme americký Fedwire, což je systém pro konečné vyrovnávání mezi bankovními institucemi. Tento systém v roce 2021 provedl 204 490 893 transakcí s průměrnou hodnotou 4.85 miliónů dolarů na jednu transakci.
Bitcoin za rok zprocesuje přibližně stejné množství transakcí, takže by využití Bitcoinu pro mezibankovní vyrovnání s přehledem zaplnilo všechny bloky (obzvlášť pokud budeme uvažovat zapojení i jiných systémů, než Fedwire). Navíc u takto vysokých transakcí je poplatek v rámci stokorun za bezpečnost, kterou Bitcoin poskytuje, zanedbatelný. A právě na využívání on-chain bitcoinu pro mezibankovní vyrovnání sází plno bitcoinerů. Dočkáme se ho? V nejbližších letech spíše ještě ne. V těchto letech nás ale ani nebude trápit problém security budgetu. A v budoucnu? Kdo ví, třeba ano.
Ještě jedno téma se při diskuzi ohledně transakčních poplatků poměrně často objevuje — řešení na druhých vrstvách. My se omezíme pouze na Lightning Network. Pomůže Lightning výši transakčních poplatků nebo jim naopak uškodí? Těžko říct. Na jednu stranu se bude plno lidí v období vysokých on-chain poplatků přesouvat na druhé vrstvy, to ale povede k nutnosti mnohem většího množství platebních kanálů, jejichž otevírání i zavírání je on-chain transakce. Na výsledek si tedy budeme muset počkat.
Řešení 3 — Peter Todd a nekonečné uvolňování
Peter Todd, dlouhodobý přispěvatel do Bitcoin Core, navrhuje, aby se po určité době zastavilo snižování emise nových bitcoinů a ty se tedy do oběhu v určitém malém množství uvolňovaly neustále. Tato nekonečná “inflace” bitcoinů by samozřejmě způsobila, že by jich ve výsledku bylo více, než 21 miliónů.
Todd, který se dlouhodobě budoucnosti Bitcoinu pouze na transakčních poplatcích obává, tvrdí, že toto neustálé uvolňování nových bitcoinů by prakticky nemuselo být inflační a snaží se matematicky namodelovat, kolik bitcoinu se průměrně ztratí. Tyto ztráty by právě nekonečná emise kompenzovala a nově vzniklé bitcoiny by sloužily jako incentiva pro těžaře, aby těžili dále, podobně jako je to například u Monera.
Návrh je to jistě zajímavý ale porušení pravidla ohledně celkového počtu 21 miliónů bitcoinů je pro většinu bitcoinerů neakceptovatelné. Předem určené a neměnné množství je již tak zakořeněné v populaci, že i sám Todd na Twitteru uznal, že “větší pravděpodobnost je, že Bitcoin jako projekt selže, než aby se porušilo pravidlo ohledně 21 miliónů”.
I když si osobně myslím, že Bitcoin má spoustu skvělých vlastností a pevné množství je pouze jedna z nich, tak implementace tail emission (což je anglický výraz pro tento návrh) by pravděpodobně vedla ke ztrátě důvěry a pádu ceny.
Řešení 4 — Velryby se postarají
Občas se lze také setkat s názorem, že velcí hráči, kteří vlastní bitcoiny po tisících by dobrovolně těžili a zajišťovali bezpečnost sítě i s drobnou ztrátou, jelikož by se jim to finančně vyplatilo — jejich úspory a business by zůstaly v bezpečí.
Zda tomu tak opravdu bude, to teď nikdo netuší. Každopádně osobně bych nedoporučoval se na toto řešení jako jediné spoléhat.
Řešení 5 — Využívání odpadního tepla
Na internetu lze najít články, které tvrdí, že by se v budoucnu dalo využívat odpadní teplo z ASIC minerů k vytápění domů. Jinými slovy, každý by měl doma nějaké to těžící zařízení a to by sloužilo jako generátor tepla.
Samozřejmostí je, že jakékoliv zařízení, které bude těžit bitcoin a zároveň produkovat teplo (což je v tomto případně odpadní produkt) bude vždy dražší, než samotné topné těleso. Tento rozdíl by měly dlouhodobě vykompenzovat zisky z těžby. Jak moc je toto řešení reálné, nechám na vás, mohu vás maximálně odkázat na nějaké zdroje.
Řešení 6 — Konfiskace ztracených coinů
Existují i názory, že by se “ztracené” bitcoiny měly postupně zabavovat a následně rozdávat právě jako další odměna těžařům v budoucnosti.
Asi každému je jasné, v čem tkví problém. Jak poznám ztracený bitcoin? Existují případy, kdy dojde k nějakému přesunu bitcoinu, které je již více jak 10 let starý. Bezpečně tedy rozpoznat ztracený bitcoin od dlouhodobě nepřesunutého nelze. Proto tomuto řešení nedávám moc šancí na úspěch, je zde spíše pro úplnost.
Řešení 7 — “Pokuta za HODL”
Pokud někdo bitcoin (on-chain) pravidelně používá, tak v provede několik transakcí a tím přispívá poplatky k zabezpečení sítě. Místo toho běžný hodler, který pouze drží své bitcoiny na Trezoru, žádné poplatky neplatí.
Toto řešení (lze o něm najít více pod pojmem demurrage) předpokládá, že by vznikl soft-fork, který by určoval, že transakční poplatek bude mít hodnotu v závislosti na tom, jak dlouho se dané UTXO nepohnulo.
Jinak řečeno, pokud byste bitcoin hodlovali 10 let, tak následný transakční poplatek by byl mnohonásobně větší než u někoho jiného, kdo si ho zrovna před měsícem koupil.
Vzhledem k tomu, že toto řešení jde přímo proti hodlování a vlastně “ničí” lidem úspory (podobně jako fiat), má dle mého názoru velmi malou šanci na úspěch.
Ostatní řešení
Na internetu lze nalézt i spoustu dalších řešení jako například Blind Merged Mining (BIP300 a BIP301) na separátním zero supply chainu či sidechainech. Tento článek je ale již i bez nich dost dlouhý a zas tak hluboko technicky jsem zde jít nechtěl.
Závěr a osobní názor
Po většinu článku jsem se vám pokoušel pouze prezentovat fakta a nechat samotný závěr na vás. Pokud bych ale měl nějak shrnout svůj osobní názor, tak je následující…
Pokud vám někdo tvrdí, že Bitcoin kvůli security budgetu 100% zanikne, tak lže. Naopak, pokud někdo říká, že je naprosto jisté, že Bitcoin bude fungovat pouze na transakčních poplatcích a nemá cenu to tedy dále řešit, tak lže také. Security budget je potencionální problém a nikdo nemůže aktuálně s jistotou vědět, jak to celé dopadne.
Co je ale jisté — tento problém po dobu přibližně dalších 15 až 20 let reálně téměř s jistotou nenastane. Později? Možná. Nedělejme tedy unáhlená rozhodnutí. Neměňme zásadním způsobem hlavní vlastnosti Bitcoinu.
Je to stejné jako jít nyní na velmi rizikovou operaci, například chirurgické odstranění plíce, když nám doktor tvrdí, že díky genetické predispozici máme 10% šanci na rakovinu tohoto dýchacího ústrojí. Větší smysl dává počkat, jak se daná situace vyvine a takovéto radikální řešení využít až v případě, že není jiná možnost.
A právě proto, abychom měli podobná řešení, které jsou v tomto článku uvedená (a zajisté mnohá lepší), je nutné neschovávat před tímto problémem hlavu do písku ale diskutovat a provádět výzkum či studie nad reálnými daty spolu s matematickým modelováním budoucnosti.
A jak to vidím já? Myslím si, že se to celé točí okolo adopce. Pokud bude Bitcoin stagnovat na současném počtu uživatelů a s aktuálním využitím, tak můžeme mít opravdu za 15 až 20 let celkem problém. Nebude to sice existenční problém ale důvěrou v Bitcoin by to zajisté otřáslo.
Naopak, pokud mají bitcoineři pravdu a za 15–20 let bude bitcoin používat násobně více uživatelů a zároveň najdeme jeho využití i pro instituce a tradiční bankovnictví (viz zmíněné vyrovnávání), tak se o budoucnost Bitcoinu nebojím ani pouze na transakčních poplatcích. Místo v bloku je omezené a pokud zde bude poptávka, bude zde i dostatek poplatků.
Osobně věřím mnohonásobně vyšší adopci v budoucnu a jsem v tomto ohledu optimista. Hledejme ale společně řešení pro případ, že by to tak nedopadlo.
Chcete být informováni ihned jakmile vydám další článek ohledně Bitcoinu, Lightning Network nebo ekonomie? Sledujte mne na Twitteru!
