Bitcoin vs. krypto

Poslední dobou se primárně na sociální sítích stále častěji objevuje názor, že je potřeba oddělit Bitcoin a kryptoměny. V tomto článku se podíváme na to, zda vůbec nějaké fundamentální rozdíly existují a je tedy toto dělení opodstatněné.

Úvodem

Naházet všechny altcoiny, stablecoiny, shitcoiny a bůhví co ještě do jednoho pytle s označením “krypto” je určitě generalizování. Ano, jsem si toho vědom. Určité vlastnosti rozhodně nebudou platit pro všechny kryptoměny bez výjimky. Cílem tohoto článku je ale spíše přehled základních fundamentálních vlastností, ve kterých se obecně tyto dvě skupiny liší.

Dále také určitě není smyslem rozhodnout, co je lepší. Jestli čekáte, že zde budu vysmívat bitcoinovým maximalistům anebo označovat někoho, kdo vlastní nějaký altcoin za idiota, jste na omylu. Dost k úvodu, pojďme se rovnou podívat na ony rozdíly.

Decentralizace

Právě decentralizace má u Bitcoinu jednu z nejvyšších priorit a jejímu zachování je podřízeno naprosto vše. Ať se již jedná o minimální hardwarové nároky na provozování samotného fullnode, jednoduché zapojení do sítě anebo rozhodnutí nezvyšovat velikost bloků, které by mělo za následek vyšší požadavky na diskový prostor.

Abyste se mohli stát členy bitcoinové sítě a vynucovat její pravidla, postačuje vám minipočítač alá Raspberry Pi za pár tisíc korun. Výsledkem tak je extrémně decentralizovaná síť s desítkami tisíc uzlů po celém světě.

Tyto nízké nároky však limitují určité komplexní funkce, které jsou k vidění u novějších kryptoměn. Jejich tvůrci se často rozhodli prioritu decentralizace tak trochu upozadit právě výměnou za vyšší propustnost sítě, pokročilejší smart-kontrakty apod. S tím jsou často spojené vysoké požadavky na provozování samotného fullnode po stránce infrastruktury i potřebných technických znalostí. Výsledkem je, že spoustu uzlů provozují profesionálové v cloudu, kde hrozí jejich ovládnutí případnými autoritami.

Kdybych to měl shrnout — decentralizace Bitcoinu je výborná, u pár projektů jakými je například Ethereum či Cardano je přijatelná ale u zbytku kryptoměn se o ní většinou nedá moc mluvit.

Big boss

Bitcoin nemá žádného lídra, CEO, řídící organizaci ani zaměstnance. Zároveň zde nejsou žádní Venture Capital investoři s významným podílem a rozhodovacím právem, kteří by očekávali návrat své investice. Budoucí vývoj Bitcoinu a jakékoliv změny tak musí být dobrovolně schváleny komunitou.

Po zmizení Satoshiho Nakamota (což byl z jeho strany naprosto geniální tah) zde prostě není žádná vůdčí osoba. Někdo by mohl namítat, že pomyslným šéfem může být kupříkladu Adam Beck anebo Michael Saylor. Ano, jejich názory mají pravděpodobně větší váhu, než nějakého neznámého Jardy z Pelhřimova ale na nedávném příkladu, kdy se A. Beck vyslovil velmi kriticky vůči Ordinals lze demonstrovat, že ani on nemá nad sítí žádný zásadní vliv.

Ne všechny ale spousta jiných kryptoměn má v čele určité lídry:

• Vitalik Buterin (Ethereum)
• Charles Hoskinson (Cardano)
• Anatoly Yakovenko (Solana)

A i když i zde o spoustě věcí také rozhoduje komunita, takovýto lídr dokáže svým názorem strhnout masy lidí a ovlivnit jejich názor. A právě spousta menších altcoinů, kde projekt často řídí úzký tým vývojářů, nám připomíná spíše klasickou firemní strukturu, než nezávislou a decentralizovanou síť. Zdravím Garyho Genslera.

Monetární politika

Jestli je něco jisté, tak to, že jednou zemřete, do té doby budete muset platit daně a celkový počet bitcoinu nebude více jak 21 miliónů. Jinými slovy, monetární politika Bitcoinu se od roku 2009 nezměnila a nic nenasvědčuje tomu, že by se tak někdy mělo stát.

V honbě za vylepšením a v rámci konkurenčních bojů ostatní kryptoměny rády svoji politiku upravují — jednou jsou inflační, podruhé deflační, následně se provede hardfork a za název daného altcoinu se přidá dovětek 2.0 a mohl bych pokračovat.

Jasně, nelze obecně říct, že každá změna je automaticky špatná. Někdy samozřejmě může být i ku prospěchu a řešit potencionální problém. Oba přístupy tak mají své pro a proti a je na každém, aby si rozhodl, co od daného aktiva očekává.

Funkcionalita a architektura

Bitcoinu je často vytýkáno, že je zastaralý, pomalý a že bez smart-kontraktů nemá žádnou budoucnost. No… Zaprvé i Bitcoin samozřejmě podporuje smart-kontrakty, je na nich postavena například celá Lightning Network. Jejich možnosti jsou ale oproti jiným altcoinům značně omezené.

Script, jak se nazývá jazyk pro psaní smart-kontraktů nad Bitcoinem, podporuje pouze základní funkce jako podmínky, časové zámky, ověřování podpisů apod. S možnostmi pokročilých a turingovsky úplných jazyků, které jsou k vidění například na Ethereu, se však rovnat nemůže.

To však ale nikdy nebylo cílem Bitcoinu. Ten byl stvořen jako decentralizované a nestátní peníze. Uchovatel hodnoty, prostředek směny a účetní jednotka — hotovo. Architektura Bitcoinu je taková, že základní vrstva by měla zůstat maximální jednoduchá, konzervativní a bezpečná.

Na případné pokročilejší případy užití tu máme další vrstvy jako Lightning Network, Taro, RGB a podobně. Pokud totiž dojde k jakékoliv chybě na této vyšší vrstvě, žádným způsobem to neovlivní samotný on-chain Bitcoin.

Naopak většina altcoinů ve schopnostech základní vrstvy Bitcoin poráží. Otevírají se tak dveře pro pokročilé DeFi projekty a jiné případy užití. Je však potřeba připomenout, že se zvyšující se komplexitou roste riziko případných chyb.

Stejně jako v případě monetární politiky jsou to dva různé pohledy a každý by si měl vybrat ten, který mu dává větší smysl.

Vývoj

Zásadní rozdíly jsou i ve způsobu vývoje. Stručně by se dalo říci, že u Bitcoinu vládne konzervativní přístup, kdežto alternativní kryptoměny se často nebojí v rámci konkurenčního boje pravidelně přidávat nové funkce a vylepšení.

Bitcoin si představte jako software pro řízení jaderné elektrárny anebo firmware ve vašem kardiostimulátoru. Zde je bezpečnost na prvním místě a přidávání nových funkcí je tak běh na dlouhou trať. Veškeré updaty jsou dlouhé měsíce až roky revidovány spoustou programátorů, matematiků a kryptografů aby bylo zajištěno, že to nebude mít žádný negativní vliv na síť jako samotnou.

Naopak vývoj, alespoň co se základní vrstvy týče, je u ostatních kryptoměn často mnohem rychlejší. Každých pár měsíců tak můžete očekávat nějaké další vylepšení. Ale s každou novou funkcí, i když ji psali a revidovali sebelepší programátoři, však přichází riziko případné chyby. A čím rychleji tyto nové funkce vydáváte, tím toto riziko roste.

I zde je to velmi individuální — někdo preferuje konzervativní a bezpečné aktivum, jiní vyhledávají moderní kryptoměnu se všemi pokročilými funkcemi.

Pre-mine

Jeden z hlavních rozdílů je také v oblasti tzv. pre-mine. Je lepší si dopředu natěžit určité množství dané kryptoměny, kterou si mezi sebe rozdělí zakladatelé, investoři a financuje se z toho další vývoj a marketing anebo je spravedlivější Satoshiho přístup, který nic takového neprovedl a síť zpřístupnil od prvního bloku všem?

Na tuto otázku si opět musí odpovědět každý sám. S využitím pre-mine je zajištěn rychlejší vývoj a dostatek financí pro další budování. Avšak s tím rizikem, že zde bude existovat úzká skupina vlastnící podstatnou část tokenů. Pokud navíc bude využit konsenzus Proof Of Stake, budou díky jeho fungování tyto entity stále bohatší.

U Bitcoinu sice lze argumentovat, že samotný Satoshi také vlastní velké množství mincí — zde je ale zásadní rozdíl. Jednak nebyly (a velmi pravděpodobně nikdy nebudou) k ničemu použity ale hlavně — kdokoliv mohl bitcoiny spolu se Satoshim těžit od prvních dnů. Učinil tak například známý Hal Finney, pouhých 8 dní po spuštění sítě.

Absence pre-mine u Bitcoinu však činí financování vývojářů o něco komplikovanějším, což může být jeden z důvodů, proč v počtech developerů ostatní projekty vítězí.

Závěrem

Co říci závěrem? Zopakuji to, co jsem psal v úvodu. Smyslem nebylo rozhodnout, který přístup je lepší a co dává větší smysl. Cílem článku bylo poukázat na základní fundamentální vlastnosti, ve kterých se Bitcoin od většiny ostatních kryptoměn liší.

Spousta věcí je subjektivních a každý hledáme něco jiného. Pokud chcete decentralizované a nestátní peníze, které sice nenabízí pokročilé funkce kdejakých smart-kontraktů ale jejich konzervativní vývoj vám dává jistotu bezpečnosti, neměnné monetární politiky, nekonfiskovatelnosti státem a faktu, že o dalším vývoji rozhoduje komunita jako celek, pak je tu pro vás Bitcoin.

Pokud naopak upřednostňujete rychlý vývoj řízený týmem zakladatelů, chcete revoluční funkce akcelerované marketingem a penězi od investorů, dává vám smysl DeFi/Metaverse, nevadí vám časté změny a decentralizace u vás není na prvním místě, pak je tu pro vás většina kryptoměn.

Je tedy nutné tyto dvě aktiva oddělovat? Ano je, jelikož jediným jejich společným prvkem je blockchain, jinak se v naprosté většině vlastností kompletně liší.

Chcete být informováni ihned jakmile vydám další článek ohledně Bitcoinu, Lightning Network nebo ekonomie? Sledujte mne na Twitteru, navštivte můj web a případně si stáhněte moji nově vydanou knihu o Lightning Network.