Budoucnost peněz — CBDC

Platby budoucnosti
9 min readOct 18, 2022

--

Peníze se neustále vyvíjí, to platí i pro ty vydávané státem. Pojďme se nyní společně v tomto článku podívat na to, co poslední dobou společností celkem rezonuje — digitální peníze centrálních bank (CBDC). Řekneme si, jak by se mohly fiat peníze v následujících letech změnit a co by to pro nás znamenalo.

Upozornění

Z počátku bych chtěl upozornit, že následující text je můj čistě subjektivní názor, který není (a aktuálně ani být nemůže) podložen reálnými fakty. Budu se zde totiž snažit předpovědět budoucnost, která nemusí být úplně optimistická. Jedná se tedy o částečné věštění z křišťálové koule, které je podpořeno různými střípky informací pospojovaných dohromady spolu s trendy, které lze v globální ekonomice pozorovat.

Rozhodně je možné, že se ve svém odhadu pletu, to nyní vyloučit nelze. Zároveň ale nelze následující text stoprocentně vyvrátit a prohlásit za nesmyslný, jelikož jaká bude realita nám ukáže až budoucnost. Případů, kdy politici prohlásili určité informace za totálně vymyšlené a po krátké době se ukázaly jako pravdivé je v historii lidstva velmi mnoho.

Příkladem může být známý rozhlasový projev prezidenta Antonína Zápotockého 29. května roku 1953, ve kterém veřejnost ujišťoval, že k žádné měnové reformě nedojde a vše jsou jen fámy. Pár dní poté, konkrétně 1. června téhož roku však k měnové reformě došlo, v jejímž důsledku byly běžným lidem masivním způsobem znehodnoceny veškeré jejich úspory.

CBDC

V následujícím textu budu velmi často skloňovat zkratku CBDC (Central Bank Digital Currency), neboli digitální měnu vydávanou centrální bankou. Jedná se o nový koncept digitálních peněz, které by vydávala přímo centrální banka daného státu.

Téměř všechny hlavní světové centrální banky se touto problematikou zabývají, včetně naší ČNB. Zpráva BIS (Bank for International Settlements, Banka pro mezinárodní vypořádání) v roce 2019 provedla výzkum, ve kterém zjistila, že přes 80 % centrálních bank provádí alespoň teoretický výzkum CBDC, 10 % z nich je již ve fázi pilotního testování. Nejdále je v této oblasti z hlavních zemí pravděpodobně Čína, kde se již v určitých provinciích CBDC testuje, dále také Švédsko a Bahamy.

Photo by Etienne Martin on Unsplash

Pojďme se nyní společně podívat na smyšlený příklad, jak by takové zavedení CBDC mohlo v praxi vypadat a jaké by to mělo důsledky. Aktuálně může mít občan peníze uložené buď ve formě hotovosti, což je z účetního pohledu pasivum centrální banky nebo je mít v elektronické podobě na účtu u své komerční banky.

CBDC by bylo jakýmsi průnikem, tedy digitálními penězi drženými u centrální banky, nazvěme jej například e-koruny.

Z počátku by dle mého rozhodně probíhala fáze testování, nelze tedy vyloučit tzv. vrtulníkové peníze pro skupinu obyvatel, která by se do tohoto experimentu zapojila. Dostat peníze za nic je velmi oblíbené, o zájemce by tedy určitě nebyla nouze a obliba CBDC by byla na vysoké úrovni. Spolu s tím by bylo prezentováno “plno výhod”, které tyto nové digitální peníze mohou přinést.

Důvody zavedení

Jedním z hlavních cílů centrální banky je tvorba opatření a zásad měnové politiky daného státu, mimo jiné také udržování finanční stability. Čas od času se stane, že se ekonomika dostane do recese a je potřeba její kola opět roztočit. Naopak v jiných časech může být ekonomika přehřátá a je zapotřebí ji zchladit.

Variabilní úročení CBDC by tak dávalo centrální bance větší flexibilitu a nové možnosti v oblasti monetární politiky. Dejme tomu, že by bylo zavedeno 15% úročení vkladů na digitálních účtech. K čemu by to vedlo? Plno lidí by veškeré své úspory převedlo do CBDC a masivně by se snížilo utrácení, jelikož takovýto úrok by byl bezkonkurenční a mnoho lidí by omezilo spotřebu. Zhodnotit svoje úspory o 15 % za rok je těžký oříšek i pro zkušeného investora, zde by to navíc bylo bezrizikové.

V opačném případě lze zavést ale i negativní úročení, které by naopak podporovalo útratu a čistě teoreticky dokázalo pomoct s přicházející recesí. Při negativním úročení (například -15 %) by totiž většina lidí začala ihned své CBDC utrácet, dokud ještě mají nějakou hodnotu a kola ekonomiky by se roztočila. Tento nástroj by tedy přinesl nové a vcelku efektivní možnosti práce s monetární politikou pro centrální banky.

Photo by micheile dot com on Unsplash

Programovatelnost

Další vlastností, kterou budou CBDC mít je fakt, že budou tzv. programovatelné. To znamená, že jim lze přiřadit určité vlastnosti jako je omezení platnosti nebo specifikace, za co je možné je utratit.

Nemusíme chodit daleko do historie — při covidové krizi v roce 2021 prezident USA Joe Biden zavedl tzv. koronavirové balíčky, které mimo jiné zajišťovaly přímé platby Američanům v hodnotě několika desítek tisíc korun. Jinak řečeno, díky tomuto opatření na potlačení chudoby ve Spojených státech dostali lidé vcelku vysoké příspěvky „za nic“, klasický příklad vrtulníkových peněz.

Problémem ale bylo, že se současnými schopnostmi peněz nebylo možné ovlivnit, za co je občané utratí. Plno lidí tak proto místo nákupu zboží a pomoci lokální ekonomice zasažené celosvětovou pandemií takto získané peníze uložilo anebo investovalo. K přímé podpoře ekonomiky tak často nedošlo.

U CDBC by ale šla omezit platnost těchto peněz. Jinak řečeno — každý obyvatel USA by dostal šek na 1400 dolarů ale musí jej utratit do půl roku, jinak mu peníze zmizí. Zároveň by se dalo specifikovat, že tyto peníze se smí utratit pouze za určité přesně definované zboží, například podpořit kolabující restaurace.

I když můžeme sáhodlouze filozofovat o tom, zda je tento přístup správný či nikoliv, je to jen krůček k tomu, aby podobné vlastnosti byly vynucovány v budoucnu globálně. Občané by poté byly nuceni své úspory průběžně utrácet a nikoliv spořit, čímž by se uměle oddalovala recese. Zároveň by mohly být zavedeny určité limity, například pokud byste utratili za aktuální měsíc za maso, benzín a letenky více, než je povoleno kvůli vaší uhlíkové stopě a nákup dalších podobných aktiv by vám byl zamezen.

Navíc při plné digitalizaci je možné vyžadovat důvod a ověření identity protistrany při sebemenší transakci, například při platbě kamarádovi či známému. Veškerá svoboda nakládání s vlastními penězi by byla minulostí. K čemu, že je vůbec potřeba anonymity u podobných transakcí?

Vzpomeňme si například na Kanadu v roce 2022 a protest řidičů kamionů proti povinným vakcinacím s názvem Freedom Convoy, který se později přeměnil na demonstrace proti vládě Justina Trudeaua. Důsledkem bylo doslova diktátorské využití zákona o nouzovém stavu, který dal vládě pravomoci zmrazit účty (takže často veškerý majetek) lidem, kteří se demonstrace účastnili nebo jen účastníky finančně podpořili.

Nechci zde řešit oprávněnost a smysluplnost tohoto protestu, pouze zde chci poukázat na fakt, že pokud nebude existovat svobodná a anonymní alternativa, může vás stát podpora jakékoliv protivládní demonstrace veškerý váš majetek a bude s vámi zacházeno jako s teroristou.

Photo by Zetong Li on Unsplash

CBDC vs. Bitcoin

I samotná ČNB ve svých materiálech přiznává, že vznik CBDC byl do určité míry inspirován Bitcoinem. Plno lidí by tak mylně mohlo dojít k závěru, že Bitcoin a CBDC jsou velmi podobné. Opak je však pravdou. Kromě toho, že jsou obě aktiva digitální, tak ve své hlavní podstatě se jedná o naprosté protiklady.

Bitcoin je decentralizovaná síť, s pevně daným a dopředu známým počtem bitcoinů, nad kterou nemá žádná entita moc. Nezáleží na tom, jak jste bohatý, koho dokážete uplatit, jaké máte konexe ani kolik bitcoinů již vlastníte. Pravidla jsou dopředu daná, jasná, předvídatelná a nejslabší Bitcoinový fullnode běžící v polorozpadlé chatce v Africe má stejné hlasovací právo při validování transakcí jako nejmodernější počítač v datacentru. Nad Bitcoinem nemá rozhodovací právo žádná organizace, stát ani instituce. Veškeré případné změny jsou důsledkem souhlasu většiny sítě.

CBDC je přesným opakem. Zde má centrální banka, potažmo stát, plnou moc nad touto digitální měnou. Může určovat její množství, přidávat nové e-koruny do oběhu, určovat a průběžně upravovat její vlastnosti, případně lidem toto aktivum sebrat. Důležitou otázkou je také bezpečnost takto centralizovaného řešení před hackerskými útoky.

Photo by Dmitry Demidko on Unsplash

Hotovost a alternativy

Pokud se podíváme do aktuálních materiálů o výzkumu CBDC, téměř všude se uvádí, že tyto digitální peníze by byly zpočátku směnitelné 1:1 s těmi běžnými, které dnes používáme. Měli bychom zde tak hotovost, CDBC a klasické účty u komerčních bank, vše vedle sebe. Pesimistické scénáře popsané výše by se tak daly obejít tím, že by člověk prostě a jednoduše CBDC nepoužíval. Musí ale mít tu možnost.

Většina institucí ujišťuje, že v nejbližší době nedojde ke zrušení hotovosti (alespoň dokud o ní bude v rámci veřejnosti zájem) ale podobných ujištění jsme již slyšeli plno. Rozhodně je zapotřebí tuto situaci bedlivě monitorovat.

Pesimismus

Že vám přijde výše prezentovaný příklad velmi pesimistický a nereálný? Pesimistický určitě. CBDC mohou přinést i určitá pozitiva. Můžeme mezi ně zařadit garantované bezrizikové digitální oběživo, které se nevypaří, pokud zkrachuje vaše komerční banka, což by mohlo být důvodem k tomu, proč by lidé měli určitý obnos svých peněz uložený v podobě CBDC i bez pozitivního úročení.

Dále také někteří lidé mohou vnímat centrální banku jako důvěryhodnější instituci a budou věřit spíše ČNB, že jim na základě zůstatku na účtu nebude volat pán z banky s nabídkou úvěru.

V textu výše jsem se ale schválně zaměřil na ty negativní vlastnosti a dotáhl je do extrému. Neříkám tedy, že se toto určitě stane ale že zde bude možnost podobná opatření technicky provést. V tuto chvíli by koncept Bitcoinu jako svobodného uchovatele hodnoty a lightningu jako prostředku směny získal poměrně dost na své důležitosti pro společnost.

A že je tento příklad nereálný? Ještě před pár lety by mi to celé přišlo jako konspirační teorie, proto níže přikládám několik odkazů na důvěryhodné zdroje, které z určité části výše uvedené obavy podporují.

Photo by Jp Valery on Unsplash

Příklady

Augustín Carstens, generální ředitel Banky pro mezinárodní vypořádání (jedná se o organizaci pro podporu mezinárodní měnové a finanční spolupráce, vlastně o takovou banku pro centrální banky) zde doslova říká:

„… u hotovosti například nevíme, kdo používá tuto konkrétní stodolarovou bankovku. Hlavní rozdíl u CDBC je ten, že centrální banka bude mít absolutní kontrolu nad pravidly a regulacemi peněz…“

Mezinárodní měnový fond zde popisuje, jak by v budoucnu mohly záporné úrokové sazby (to znamená, že vám budou naspořené peníze doslova mizet pod rukama) pomoci v oživení ekonomiky v době různých krizí. Problém zde ale představuje hotovost, která nemá žádný úrok, ani negativní ani pozitivní, takže stokoruna zůstane vždy stokorunou.

V této zprávě, která se zabývá novým elektronickým standardem peněz jsou popsány způsoby, jak by bylo možné zavést negativní úroky i na hotovost, aby si do ní lidé neukládali svoje úspory, jakmile budou negativně úročeny jejich vklady v digitální podobě. Navrhují sadu limitů, poplatků a omezení držení hotovosti — její samotné zrušení (jak někteří navrhují) prý zatím nutné není.

Bank of England (centrální banka Velké Británie) vyzvala tamní ministry, aby rozhodli, zda by CBDC měly být „programovatelné“, což by dávalo centrální bance kontrolu nad tím, jak peníze vlastník utratí. Cituji:

„… otevírá nové technologické možnosti, včetně programování: efektivně umožňuje jedné straně, jako je stát nebo zaměstnavatel, kontrolovat, jak příjemce utrácí peníze…“.

Na závěr doslovná citace z webu České národní banky, konkrétně ze článku o CBDC:

„CBDC by také mohly otevřít nové možnosti v oblasti měnové politiky. V hypotetickém případě, v němž by CBDC zcela nahradily hotovost, by umožnily překonání problému dolní hranice úrokových sazeb. Hotovost totiž představuje nulově úročenou alternativu k prostředkům na účtech úročených negativní sazbou, což limituje pokles měnověpolitických sazeb hlouběji do záporu. Centrální banky však deklarují, že hotovost budou podporovat, dokud po ní bude společenská poptávka (BIS 2020).

Hampl a Havránek (2018) vidí v CBDC možnost, jak implementovat jiný teoretický nástroj nekonvenční měnové politiky, a sice přímou podporu spotřeby neboli Miltonem Friedmanem navrhované tzv. vrtulníkové peníze (helicopter drop of money). V recesi a v rámci svého mandátu cenové stability by centrální banka mohla připsat každému občanovi určitou sumu „digitální hotovosti“ a zavést pobídky ke spotřebě spíše než k úspoře těchto prostředků. Využití CBDC by zároveň umožnilo aplikovat tento nástroj bez nutnosti koordinace s fiskální politikou, a nehrozilo by tak omezení nezávislosti centrální banky.“

Zdroj: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/Digitalni-meny-centralnich-bank-CBDC/

Závěr

Až budoucnost ukáže, jaká bude ohledně CBDC realita. Osobně doufám, že se výše popsaný scénář nenaplní. Každopádně je nutné situaci sledovat, jelikož podobné názory se ozývají stále častěji a za chvíli budou mít státy technologii, která by jim to technicky umožnila.

Chcete být informováni ihned jakmile vydám další článek ohledně Bitcoinu, Lightning Network nebo ekonomie? Sledujte mne na Twitteru!

--

--

Platby budoucnosti

Články ohledně Bitcoinu, Lightning Network a ekonomie.